Prima Cool, legendární HIMYM, Sex ve městě, atmosféra barů New Yorku – typických podniků pro mladé manažery, studenty i nestudenty, zkrátka všechny, kdo se chtějí zapojit do společenského života… 

–  tyto pojmy byly před třemi lety nedílnou součástí pocitu, se kterým spolumajitel Coolny, původně dlouholetý manažer první Potrefené husy v Čechách, nechal vyvinout nový podnik v současnou podobu.

Koncept Coolny, restaurace na Budějovické na Praze 4, vykrystalizoval ve skutečně příjemný bar a restaurant s moderním designem, ve kterém potkáte nejrozmanitější klientelu zdánlivě bez jediného společného prvku. Ten tu však přeci jen je – je to touha po skutečně kvalitním jídle a oddechovém posezení v komfortu a prostředí, ve kterém se automaticky cítíte jako ,,v tom svém‘‘…

Díky letem zkušeností majitele v gastronomii měla Coolna cestičku na svět již od počátku částečně prošlapanou. Od prvních dní po otevření si našla svou stálou klientelu, která na svůj podnik nedá dopustit, a Coolna je tak jejich preferovaným místem pro schůzky všeho druhu – ať už se jedná o první rande, posezení s kamarády či pracovní oběd v čistém, moderním a nevtíravém prostředí. A mimochodem obědy – ty tu jsou skutečně doslova luxusní. Například tento týden je na menu Ossobuco alla milanese – milánská specialita – pečené hovězí lýtko s rajčaty a zeleninou, servírované s pažitkovými bramborami, či vepřový steak z vykostěné pečeně zapečený s modrým sýrem, podávaný s restovanými zelenými fazolkami na slanině a bramborovými hranolky… Přijdete-li však mimo dobu obědů, čeká vás také nápadité menu, neztrácející nic na chuti, kvalitě a vůni. Tak například místní kuřecí stripsy v kukuřičné krustě – proužky kuřecích prsou obalené v drcených cornflakes, servírované se salátem z pečených brambor, čerstvých rajčat, červené cibule, ledového salátu a zelených oliv…, anebo třeba sweet chicken, vykostěná kuřecí stehýnka pečená ve sladké cibulové omáčce, servírované v litinové pánvi s čerstvě dopečenou bílou bagetou… Jednoduše geniální.

A co na své dílo říká spolumajitel pan Jeřábek? „Chtěli jsme podnik, který bude lidem blízký. Nestáli jsme o klasickou restauraci, spíše o místo, kam se lidé přijdou najíst ale také jen posedět a popovídat si,“ říká s úsměvem. A v čem je tedy Coolna zvláštní, jiná, překvapivá? Přes den si tu dáte klasický oběd, ať už v rámci kuchyně české či mezinárodní, a budete si připadat jako v restauraci. Vraťte se ale o pár hodin později a z Coolny je rázem bar! Lidé postávají, baví se, popíjí. V žádném případě to však neznamená, že dostanou pouze tekutou stravu…

Kromě zmíněných jídel v Coolně hodně ,,jedou‘‘ k zakousnutí pečená žebra, křídla, či burgery – jednoduše to, co zbrzdí dopad vynikajících koktejlů a drinků na koordinaci.

„Držíme se toho, co máme vyzkoušené. Odedávna se lidé scházeli v „hospodě“ , nebojím se tedy říct, že Coolna je taková hospůdka v moderním designu. Jsme rádi,když se tu lidé baví a zároveň dobře najedí, buď marinovaných žeber v americkém stylu nebo české klasiky..,“dodává pan Jeřábek.

V dnešní době má tedy Coolna už tříletou tradici a svou klientelu, která i přes moderní design restaurace není vždy z řad mladých lidí. „Chodí k nám pravidelně i starší páni. Sednou si nad pivem a baví se. Jsme rádi, že náš podnik nenavštěvují jen mladí lidé, a že máme zastoupené širší spektrum zákazníků,“ uvádí pan Jeřábek.

A jak to v takové ,,kůlně‘ vlastně vypadá? Dřevo a nářadí tu tedy rozhodně nenajdete. Hosté sedí na vyvýšených židlích a lavicích v proskleném, vzdušném, klimatizovaném prostoru, který působí moderně a elegantně. A protože zelená uklidňuje a působí blahodárně na naše vnímání – a na oddech namáhaným mozkovým závitům -, je jí tu všude spousta… Kdo by si však představil umělé hospodské květiny či zaprášený fíkus vedle výčepu, byl by vedle. V Coolně vás zelená přímo pohltí, záříc ze zdí a spolu s moderní světle hnědou vytvoří prostor, který vás obklopí pohodou a pozitivní energií.

Posaďte se tedy v Coolně do výšin, zchlaďte se u drinku, zakousněte do žeber, a zrelaxujte tělo i mysl v snad nejpříjemnějším podniku na Budějovické.

Napsala: Markéta Vocetková