Turecká kuchyně se řadí k jedné z nejlepších a nejzdravějších na světě.

Během staletí zde zanechala vliv spousta kultur – hlavně se zde spojila tradice centrální anatolské kuchyně a národů středomoří, velký vliv měla ale i arabská kuchyně. Turecká kuchyně vyniká pestrým výběrem surovin, vyváženými a vzájemně se doplňujícími kombinacemi a bohatým výběrem chutí. Díky své poloze (z jedné strany je omýváno Středozemním a z druhé Černým mořem) Turecko čerpá z vlastních zásob velké množství ryb a dalších darů moře a vhodné klimatické podmínky přinášejí po celý rok množství čerstvé zeleniny a ovoce. Převážná většina jídel se vaří či dusí a ke smažení se používá kvalitní olivový olej. Turecká kuchyně dodnes využívá své bohaté historie, některé recepty jsou staré přes tisíc let, jako například šafránová rýže podávaná na svatbách nebo halva – navzdory všeobecné modernizaci života a západním vlivům se tradice stále udržují. Základem všech hostin je zelenina, oblíbené jsou různé zelené natě, pórek a samozřejmě mladé jarní cibulky. Nejdůležitější součástí turecké kuchyně je ale baklažán. Je základem nejslavnějšího tureckého receptu Imam Bayildi, což znamená v překladu Imám omdlel – název prý vznikl tak, že starověký turecký vůdce omdlel blahem po ochutnání této lahůdky.

Asi nejtypičtějším a zárověň nejznámějším tureckým jídlem je kebab. Tradiční dönerkebab (otáčený kebab), který je velmi oblíbený také v zemích západní Evropy, se připravuje s telecího masa. Jeho kuřecí varianta je spíše výsledkem úsilí o aklimatizaci tohoto jídla v Evropě. Döner kebab z vepřového masa, který je občas také k vidění a mání, je variantou více méně nepřípustnou, protože se vymyká tradicím muslimského světa, kde je vepřové maso zakázáno jíst.

Kebab je i u nás velice rozšířený – co ale takový lahmacun, manti, anebo kumpir?

Všechna tři jídla jsou poměrně malá, lehká, a setkáte se s nimi běžně v ulicích. I to je důvod, proč jsem se je rozhodla vám představit. Takže. Lahmacun je jakási turecká varianta pizzy. Tenké těsto je potřeno směsí mletého masa a zeleniny, obvykle dochucené citrónovou šťávou. Lahmacun je k dostání nejen v restauracích zaměřených na kebab, ale i v rychlých občerstveních. Pro milovníky těstovin má Turecko překvapení v podobě mantı – to jsou plněné těstoviny s jogurtem, rajčatovým kapáním a mátou. Manti se prodává na místech se jménem makarnaci, anebo můžete dostat sušené – ty jsou k mání v místních supermarketech. Kumpir je poslední specialitkou Turecka, kterou zmíním. Kumpir je obrovská brambora vyplněná bramborovou kaší se sýrem a máslem, posypaná směsí zeleniny. V Istanbulu na něj narazíte ve čtvrti Ortaköy, která se nachází na pobřeží Bosporu. Turisté si obvykle koupí kumpir, a pak ho jí během vyhlídkové jízdy po Bosporu. Zejména v letních měsících je tato kombinace osvěžující.

Gurmeti celého světa se shodují, že turecká kuchyně je po francouzské druhá nejlepší na světě. Takže… Afiyat olsun – dobrou chuť!