Velikonoční jídelníček na každý den

Velikonoční vajíčkaKdyž se řekne Velikonoce,  každému se vybaví něco jiného. Věřící člověk zmíní největší křesťanský svátek, připomínající Kristovu oběť, nevěřící svátky jara. Děti se těší na koledu, barvení vajíček a také na nějaké dárky.

Všichni  bez rozdílu. v období Velikonoc zařazují do jídelníčku některé typické pokrmy“

Tyto pokrmy mají své místo na velikonočním stole již několik desítek, a možná i stovek, let. Není to samoúčelné,  tato jídla totiž obsahují přesně to, co je potřeba k úspěšnému probuzení organismu po dlouhé a vyčerpávající zimě. A proto se například do velikonoční nádivky přidávají mladé bylinky – listy mladých pampelišek, kopřivy, pažitka, kontryhel… zkrátka zdroj síly a vitamínů.

Zelený čtvrtek – zelená jídla

Zelený čtvrtek dostal své jméno podle zelených bylinek. V tento den se jedly „zelené“ polévky, např. špenátová, a ke slovu se dostaly dnes již zapomenuté bylinky. Věřilo se, že kdo bude dnes jíst zelené, bude celý rok živ a zdráv.

Je to také den, kdy Ježíše zradil Jidáš polibkem na tvář. Lidé proto pekli takzvané Jidáše – kynuté pečivo ve tvaru smyčky na provaze, které polévali  medem. I to jim mělo zajistit zdraví po celý  rok.

Jidáše

Velký pátek – bezmasá jídla, den smutku poslední den půstu

Podle Bible je to den ukřižování Krista a tím pádem den nejhlubšího smutku. Podle tradic by osoby starší 14 let neměly jíst masité pokrmy a od 18 let tradice povoluje jen jednou denně se najíst do sytosti.

Večer se obětoval beránek, jako připomínka Kristovy oběti, ale pragmaticky i pro to, aby druhý den mohla být o nic méně tradiční jehněčí pečeně k obědu.

Bílá sobota – den beránkův, jehněčí pečeně

O bílé sobotě patřil na stůl beránek, nejčastěji ve formě jehněčí pečínky.  Pekla se, jak jinak, s nejrůznějšími bylinkami a kořením, které jí propůjčily chuť a vůni. Ti, kteří neměli vlastní ovce, si pekli beránka alespoň sladkého, z piškotového těsta. Tato tradice se udržela do dnešní doby. Jehněčí si dnes dělá málokdo – je poměrně drahé a náročné na úpravu, ale piškotového beránka najdete skoro ve všech domácnostech.

Velikonoční neděle –  „hlavička“

Pod tímto názvem se skrývá velikonoční nádivka. Pojmenování získala po kdysi stěžejní ingredienci pro její přípravu. Jehně, které bylo obětováno kvůli sobotní pečínce, se zužitkovalo opravdu do posledních zbytků. Do nádivky tak kromě jehněčí hlavičky patřily i vnitřnosti. Kromě toho samozřejmě důležité bylinky, které nádivce dodaly nezbytnou jarní sílu.

To, co se za velikonoční nádivku vydává dnes, má s tou původní  jen málo společného. Většina lidí ji peče z uzeného, bylinky rozhodně netrhají za domem ale kupují v supermarketu a různě ji vylepšují. Chuti to sice přidá, ale myslím, že kdyby se nějakým kouzlem do dnešní doby dostal někdo z osmnáctého století, asi by nepoznal, že mu překládáme velikonoční nádivku

Velikonoční pondělí, den koledy a vajec

PomlázkaTento den mají z Velikonoc nejraději děti. Nejen proto, že nemusí do školy, ale i proto, že chodí po koledě s pomlázkou, vykoledují si spoustu vajíček, a to i čokoládových. Děti, převážně chlapci, mezi sebou často soutěží, kdo vykoleduje více vajec, a jejich maminky mají posléze náročný úkol, jak takový vaječný nášup nejlépe zpracovat. Možností je celá řada, od vaječné pomazánky, přes „utopenou pomlázku,“  vaječnou tlačenku až k prostému ozdobení chlebíčků. Pomlázka, kdysi ručně pletená z čerstvých vrbových proutků, měla za úkol ženy a dívky skutečně „pomladit,“ aby byly zdravé a svěží. Za to klukům a mužům dávaly nejrůzněji pomalovaná vejce – symbol života. A pokud  koledník někde dostal vajíčko červené, mohl si být jist něžnou náklonností té, která ho obdarovala.

V dnešní době barvíme vajíčka v roztoku barev, které seženeme poměrně snadno v obchodech. Dříve ale takové vychytávky jako barvy v prášku neexistovaly, a proto si naše pra pra pra babičky musely poradit jinak. K červeným vajíčkům pomáhal odvar z červené řepy,  zelenou vykouzlily  třeba špenátové lístky. Žlutou  vyčaroval šafrán, hnědou slupky od cibule. Jen jedinou barvu nebylo možné tehdy získat – modrou. V přírodě se totiž nevyskytuje mnoho přirozeně modrých věcí. Zato tehdy bývala vajíčka i černá – ta se barvila sazemi.  Dnes by se koledníci na černé vejce asi tvářili přinejmenším nedůvěřivě, a to nemluvím o tom, kde bychom dnes, v době centrálního vytápění, sháněli saze.

Jen malá poznámka na závěr, že o velikonocích koledují chlapci, vědí všichni. Ale to, že přestupný rok patří výsadně děvčatům, ví málokdo. Takže děvčata, dívky, dámy, těšte se za rok!

A na každý sváteční den jeden tradiční recept…

Zelený čtvrtek: Jidáše s medem

60 g     krupicového cukru

500g    hladké mouky

300 ml 12% smetany

150 g   změklého másla

250 ml mléka

1 kostka droždí

2 žloutky

citronová kůra

vanilkový cukr

špetka soli

1 vejce na potření

med na pokapání

Ze lžíce cukru, mouky, trochy vlažné smetany a droždí připravte kvásek. Zhruba po čtvrthodině ho smíchejte se zbytkem cukru a mouky, žloutky, měkkým máslem, citronovou kůrou a šťávou, vanilkovým cukrem a trochou soli. Na závěr přilijte vlažnou smetanu. Zadělejte těsto; pokud je třeba, podsypávejte ho moukou. Pak ho nechte asi hodinu kynout.

Troubu předehřejte na 180, horkovzdušnou na 160 °C. Z vykynutého těsta oddělujte kousky a vyvalujte z nich válečky. Na plechu je stočte do spirály a nechte ještě čtvrt hodiny kynout. Pak je potřete rozšlehaným vajíčkem a přibližně na pětadvacet minut dejte do trouby. Horké jidáše pokapejte medem a podávejte.

Velký pátek: Chlebová polévka

několik krajíců staršího chleba (cca 2 vetší na osobu)

Majoránka

1dl mléka

1 – 2 vejce (dle velikosti)

sůl

Do vody dáme vařit na kousky nakrájený chléb, když přejde varem a je dost rozmočený, tak ho prolisujeme, přidáme dle chuti majoránku a ještě chvíli povaříme. V trošce mléka si rozkvedláme vejce a zašleháme do polévky. Dle chuti osolíme.

Bílá sobota:  Pečená jehněčí kýta

2kg jehněčí kýty (váha včetně kosti)

2x cibule

2x mrkev

2x řapíkatý celer

1x palička česneku

olivový olej

mořská sůl (hrubší),

čerstvý mletý pepř

menší svazek čerstvého tymiánu, rozmarýnu a šalvěje

Jehněčí kýtu vyndáme z lednice a necháme 30 minut odpočinout. Troubu si předehřejeme na 240°C/plyn 9. Mezitím si připravíme zeleninu. Rozebereme si česnek na stroužky, které ale neloupeme. Cibule oloupeme a nakrájíme každou na tři silnější kolečka. Mrkev a celer omyjeme a nakrájíme na vetší kousky. Takto připravenou zeleninu vložíme do zapékací mísy, přidáme rozmarýn, tymián, šalvěj, olivový olej a vše promícháme. Jehněčí kýtu ze všech stran napepříme, nasolíme, pokapeme olivovým olejem a krouživými pohyby vetřeme do masa. Takto připravenou kýtu vložíme do zapékací mísy na zeleninu, lehce podlijeme, přiklopíme a dáme péct na 200°C/plyn 6. Pečeme 1 hodinu a cca 30 minut dopékáme kýtu odkrytou dokud není maso růžově načervenalé.

Velikonoční neděle: Staročeská velikonoční nádivka „hlavička“

500 g vařeného masa (jehněčí, telecí, vepřové)

250g vařeného uzeného masa (250ml vývaru slít a schovat)

7 vajec

50 g másla

7 starších rohlíků (případně 1 veka)

Miska nasekaných mladých kopřiv

Miska nasekaných jarních bylinek

Sůl, pepř

Máslo na vymazání zapékací formy

Rohlíky nakrájíme na kostičky a zvlhčíme je vývarem z uzeného masa. Oddělíme vaječné žloutky od bílků. Žloutky utřeme se změklým máslem a se solí. Přidáme vařené a na kostky nakrájené maso. K masu přidáme zvlhčené pečivo, osolíme, opepříme a přidáme hrst nasekaných spařených kopřiv. K tomu drobně pokrájené jarní bylinky (mladá cibulka, špenátové listy, openec), promícháme a přidáme ušlehaný sníh z bílků. Zapékací nádobu vymažeme máslem a nádivkovou směs rozetřeme po celé ploše. V předehřáté troubě na 180 °C zapékáme cca 30 minut.

Velikonoční pondělí: Utopená pomlázka

500 ml mléka

2 lžíce hrubé mouky

100g ementálu

½ lžičky mleté sladké papriky

sůl

10 uvařených vajec

Ve vlažném mléce rozmícháme mouku, nastrouhaný sýr, papriku a sůl. Za stálého míchání přivedeme k varu. Oloupaná uvařená vejce vložíme do misky, polijeme omáčkou a necháme chvíli prohřát v troubě. Na teplý pokrm poklademe slabé lístky másla.

Veronika Matoušková

Be Sociable, Share!

Komentáře

comments

Autor: | Vloženo: 11. 4. 2011